Café Filipi: V malé místnosti na uhlí vládl světový mír

neděle 6. listopadu 2016

Café Filipi je pseudonym českého novináře (pracuje v magazínu Doma DNES) a básníka Filipa Grygery (* 1976). Poprvé publikoval svou literární tvorbu v roce 1998 v pražském studentském časopise Vstup, o několik let později v literárně-výtvarném občasníku Bagr - zlínská alternativa. Nedávno vyšla v nakladatelství ALFA-OMEGA jeho prvotina Album etud. Knihu autor ilustroval vlastními kolážemi. Z obsáhlé sbírky rozdělené na osm částí jsme vybrali těchto deset básní.




















Temné účetnictví


Má dáti
vzal





Velcí chlapi


Velcí chlapi pijí pivo
Velcí chlapi kouří
a mají vousy
Velcí chlapi jsou silní
a honosí se velkým břichem
Jejich ruce jsou tak tlusté
jako mají děti nohy
Velcí chlapi se nebojí tmy
a umějí řídit auto
rychle jako blesk
Velcí chlapi chodí rádi do hospody
Povídají si tam o svých ženách
o fotbale
a hádají se o politice
Velcí chlapi doma nemyjí nádobí
místo toho po nedělním obědě pijí kávu
a čtou noviny
Velcí chlapi rádi řežou na cirkulárce
nebo řetězovou pilou
kopou krumpáčem a sekají sekerou
Velcí chlapi rádi zvyšují hlas
a rozhodují
Velcí chlapi si rádi hrají
na velké chlapy





Nezapomeň


Nezapomeň si udělat
uzel na kapesníku
Nezapomeň si někam zapsat
proč ho tam máš
Nezapomeň ten zápis
dát na dobře viditelné místo
Nezapomeň
se na to místo
v pravou chvíli podívat
Nezapomeň
se při tom soustředit
Nezapomeň





Opatrný


Mám rád oponenty
mám rád své nepřátele
Na přátele si však dávám pozor
mohou být zákeřní





Svoboda


Svoboda je když...
... to nesmím říct...





Utkání


Rozhodčí překonal trenéra
a na trestné lavici
vstřelil svého prvního hráče
Gól pak vsítil sám sobě
vlastního brankáře





Leknín a Moai


Z letadla vypadl leknín
Proletěl deset tisíc metrů
a podepřen větrem
lehce dopadl na travnatý porost
Velikonočního ostrova
Nepohnutě na něj hledí Moai
němí svědkové dávných časů
plných mystiky a starodávných mýtů
Leknín pomalu zvadl
neboť neměl dostatek vláhy
a přímořské podnebí mu nesvědčilo
Ale Moai tu budou dál
a s nimi i marná naděje
že jednou spasí ten svůj svět





Světový mír


Venku zuřila válka
V komoře kočka zápasila s myší
V kuchyni otec
vyplácel syna řemenem
Ale ve sklepě
v malé místnosti na uhlí
vládl světový mír





***


Necudně rozkročena
seděla v kupé
byla to vnadná žena
však pohledy měla tupé





***


Podplacená Múza
líbá ostošest
stvořitele kýče