Bořek Mezník (* 1974) patří k autorům blízkým sdružení Vítrholc. Publikoval různě na internetu, ve sbornících, vydal sbírku. Také na této stránce není nováčkem. Přinášíme tři jeho básně z poslední doby, kdy se jeho občas bouřlivý život vrátil do klidnějších kolejí. První je přímo o tom, druhá je básnické road movie a třetí... viz. titulek.
Další přání tomu udělá konec
Cejtím se teď
opravdu šťastnej
a spokojenej
vždycky bysme měli
zpozornět v takovým okamžiku
a uvědomit si
co máme
mám zpátky rodinu
moje milovaný holčičky
a vidím jak rostou
a jak se učí život
mám skvělou práci
která mě baví
a mám výbornýho šéfa
a já vím že jsem to
už několikrát psal
ale
pak
"se to posralo"
tak abych to nezakřik
ale vážně
každej den
děkuju Bohům
za ten dar
za ten luxus štěstí
a spokojenosti
a za tu přestávku
v odčiňování karmy
za každý ráno
za tu radost
se kterou se všechno snažím dělat
prostě holt jsou věci
který člověk udělat musí
jako makat
ale proč to sakra dělat
nasranej ?
proč si 8 hodin denně
zajebat blbou náladou ?
našel jsem radost
a štěstí
a nepotřebuju u toho
dosahovat žádnejch
atletickejch výkonů
Z Kluže do Ludíkova
Dostal jsem od Ahmeta
krásnou malou Japonečku
pohladil jsem ju a povídám
dneska si to spolu
pořádně užijem
za zvuků mixu
rumunskejch dýdžejů od Fatiho
vidím ho jak se svíjí na parketu
na Ibize
nejproslulejší diskotéce
v celý Mamáji
a předvádí
šílený kreace
a kolem něj
se vlní houští
vyladěnejch kund
v lodičkách na podpatku
pak na jednu ukáže
tebe dneska vymrdám
vplul jsem do ní
v Kluži
a vyrazili jsme
přes kraj Drákuly
dostal jsem chuť na pořádnou
prdelačku
a to jsem kdysi bejval
nesmlouvavej vegetarián
před 27 lety to byla výjimka
lidi si klepali na čelo
žer bůček pičo
pak mně chemo rozjelo
různý alergie
a nějak jsem to přestal řešit
Rumuni neřeší rychlost v obci
jel jsem 50 a byl jsem za kokota
dávám za pravdu náckům
naše země
naše pravidla
tak jsem to smažil 70
jak domorodec
nemaj moc dálnic
tak až do Oradey
to byla hipisácká cesta
po okreskách
a cesta to byla
tak krásná
že jsem z některejch panoramat
měl husí kůžu
za zvuků mixu
rumunskejch dýdžejů od Fatiho
na hranicích
stojíme asi hodinu
prohlížej auta
a hledaj hlavně čmoudy
každej otevře kufr
já zas nic nemám
jen dvě muchy
co mě sice otravujou
ale dovezu je až do Ludíkova
aby obohatily náš muší genofond
nechceme přece
aby naše muchy zdegenerovaly
a nevypadaly jedna jak druhá
doufám že k nám stříknou
novou krev
a zároveň budou respektovat
naši kulturu
za hranicema
padl první litr koly a čokoláda
a u Debrecínu
jsem dostal chuť
na párek v rohlíku
a za ním jsem Japonečku
naškádlil
za zvuků mixu
rumunskejch dýdžejů od Fatiho
už tam byla dálnice
ale nechtěla mi dát
víc než 175
nejvíc jsem zatím dostal
z Jurovýho bafíčka
když jsme s Pavlínou
spěchali na letiště
do Vídně
stejně jsem ještě
dobíhal letadlo
naštěstí na mě počkali
tenkrát jsem nezvládl návrat
začal jsem chlastat
už na letišti
a pak v letadle
jsem kecal s nějakým chlápkem
editor nějakejch americkejch novin
Bob
kecali jsme o rakovině
taky s ní chvilu pařil
a pamatuju si
že jsem vylezl z letadla
a pak mám vokno
jako prase
a probírám se k ránu
ve Vídni v nějakým parku
a opečovávají mě bezdomovci
ztratil jsem knoflík u vesty
a kravatu
a všichi jsou na mě hrozně milí
a já jsem o pár set Euro lehčí
musela to bejt dobrá veselice
škoda že si skoro nic nepamatuju
tak jsme se srdečně rozloučili
a vyrazil jsem na vlak
tenkrát byla moje žena
pěkně nešťastná
a právem nasraná
promiň lásko
už se to nikdá nestane
říkával jsem
no jo už je to holka
trocha v letech
a jak jsem jí šlápl
na podlahu
tak nejdřív trochu řvala
ale pak
jak se dostala do rytmu
za zvuků mixu
rumunskejch dýdžejů od Fatiho
už spokojeně vrněla
a vzdychala
jak Angelika při šukačce
dosmažili jsme to do Budapešti
tam jsem si dal chvílu voraz
a dostal chuť na pomazánku
a dal jsem další čokoládu
a půllitr koly
a v dálce jsem viděl bouřku
tak jsem se zase uvelebil
do Jarušky
a jel jsem za ní
otestovat jak se jí bude líbit
pořádnej slejvák
trošku jsem ji zase přišlápl
když se jí to tak líbilo
a za chvilu
BUM BUM BUM
kapiska jak sviňa
za zvuků mixu rumunskejch dýdžejů
od Fatiho
a začalo parádní divadlo
už se mezitím setmělo
kolem dálnice větrníky
a do toho blesky
co to všecko osvítí
včetně mraků
zůstane to člověkovi v hlavě jak fotka
krása
na slovenskejch hranicích
měli zrovna půlnoční přestávku
tož neva
každej občas potřebuje voraz
pokecal jsem s chlápkem z toho stánku
na viněty
na cigárku
má ženu dva syny psa a hada
Slovensko se dá šluknout rychle
u Bratislavy jsem dostal chuť na točeňák
s octem a cibulí
juchám že už su skoro doma
a zdravím
Ábelovic Mirindu z Vítrholca
kluci mrdaj hárleje
a já pigluju Japonečku
za zvuků mixu rumunskejch dýdžejů
od Fatiho
a na českejch hranicích
jsem hnedka narazil
na naši krásnou vychcanost
neměl jsem kačky
na známku
a borec ve stánku říká
bohužel nemůžu vám dát jinej kurs
než 19 a tvářil se jak
otrávenej škvarek že ho votravuju
vo půlnoci
naše země naše pravidla
cizinci
od české hranice se můžete
chovat jako zmrdi
a tvářit se jak nasraný píče
tady je to kultura
miluju svou vlast
patřím k těm vyvoleným blbům
co maj v republice
tu nejdražší známku
to mně Adrian říkal
jak se mu po tom čtvrt roce žití
u nás líbí
a jak má rád Čechy
že to jsou takoví pohodáři
hrozně milí
a přátelští
tam odkud pochází
se taky před letema stalo
něco podobnýho
jako na Ukrajině
najednou se tam objevili
nějací zelení mužíčci
a začali dělat bordel
a když se proti nim zakročilo
vyjela na jejich ochranu
a na ochranu
jakýhosi velkýho národa
čísi cizí armáda
a je tam furt
a na zbytku to jde
od 10 k 5
lidi odtam utíkají
páč nemají žádnou budoucnost
a když člověk chce něco dokázat
a splnit si svoje sny
a chce to už v tomhle krátkým životě
musí se dát ke zmrdům a mafiánům
takže chápu
že začal hledat kde nechal tesař díru
a jsem rád že je u nás
je to prima chlap
dávám si poslední půllitr koly
a poslední čokoládu
za zvuků mixu rumunskejch dýdžejů
od Fatiho
mám chuť na moji ženu
a blíží se Brno
tady jsme se 7.ledna potkali
a 7.května stejnýho roku
se vzali na zahradě ve Skalici
Brno miluju na všechny způsoby
je to nepopsatelnej pocit
když k němu přijíždím
z ciziny
a pak už jenom závěrečný
relýčko
do kopce lesem
k nám
za zvuků mixu rumunskejch dýdžejů
od Fatiho
přijedu domů
vypustím muchy
udělám si čaj
a budu poslouchat
ranní půltřetí ticho
a budu čekat
na zápraží
než po cestě
dorazí moje duše
za zvuků mixu
rumunskejch dýdžejů od Fatiho
jsem albatros
a hudba je jako vítr
do mých křídel
Ideál
Mám pocit
že žiju furt na nějaký hraně
pořád mám za krkem gilotinu
která mě může hned setnout
z alkoholismu
se nikdy nevyléčíš
můžeš jenom přestat pít
a kdykoliv se to může
přehoupnout hned
do extrému zpátky
to vím
každej půlrok chodím na Žluťák
očíhnout
jestli nerostou květáky
jsu v podmínce
takže musím bejt hodnej
a k tomu bych neměl žrát lepek
aby mně nerozežral střeva
člověk aby byl furt ve střehu
na ostří žiletky
můj ideál je šnek
rozvážně se pomalu plazit
a nakonec to na tom ostří
může vypadat dost cool