Zuzana Lazarová (* 1986) je fotografka. Básně publikuje v surrealistické revui Analogon a v kulturních časopisech A2 a Tvar.
Přinášíme výběr několika básní z jejího debutu - sbírky Železná košile, kterou nedávno vydalo nakladatelství Fra. Výrazná autorka se setkala s pochvalným přijetím kritiky. Nepřehlédnutelná sbírka má "pouhých" 21 básní. Jednu z nich - Lilith - jsme uveřejnili na Nedělní chvilce poezie.CZ už loni v květnu. Další, které najdete za touto větou, vám snad potvrdí náš dojem, že Železná košile je výjimečné zjevení poezie.
Dlouhé chvíle
Ne teď
Až bude čas
Až slezeš z kolotoče
a opilé kulisy na tebe přestanou dotírat
Zhotov past
a chyť si krtka tmáře
Kominíka tuneláře
A protentokrát zapomeň
na hrabavý aparát budící odpor
i na nejbrutálnější penis v přírodě
Svou pozornost věnuj slepé hlavě
Protože ty oči
ty oči tam kdysi byly
Panna vyhráváš
orel prohrávám
Budu si tě hýčkat v prostoru
předem definovaných pravd
dokud nevykrvácíš
Šňupni si popel zemřelého
pořiď zápis ze schůze koroze
mileneckých vztahů na inzerát
a připusť, že vrah je jemný člověk
Tupec nezná úzkost
to ovšem věřící taky ne
Zde není co chápat
Loajalita je ve skutečnosti
jen osvícená zištnost
převlečená za altruismus
Nikdy jsi hořícího psa nepohladil
raději jsi mu zatnul tipec
a nepovolil už ani chleba s Indulonou
natož pak věštit budoucnost
z opilcovy chůze ve veřejném prostoru
Svatba homosexuálů je v Americe
povolena v pěti státech
Sex s koněm ve třiadvaceti
Ptej se po hranicích snesitelnosti
jestliže lze přežít i s kulkou v hlavě
Nebo si doma ohol papouška
Znám Číňanku
která se už čtyřicet let
stravuje molitanem z gauče
Kněze
který do kostela nainstaloval čtečku otisků
prstů
aby kontroloval účast na mši
Američanku
která spatřila na své žehličce Ježíše
Inu co
Vědcům se konečně podařilo
vypěstovat umělou hovězí panenku
pašíkovi přímo mezi očima
zdárně implantovat mouše falešné vzpomínky
a v Kanadě vyšel první pornočasopis pro
nevidomé
Ámen ti pravím
Bůh se potvrdí až hromadnou sebevraždou
jakmile dotočí tenhle infantilní simulační test
Ámen ti pravím
Tradice musí být precizně obřezána
Aby nepozorovaně proklouzla
mezi prsty u nohou i dvouletému dítěti
A styk s ní se tak stal
přepychově hygienickým
Novoroční
Jak udržet čtyřspřeží krajnosti na uzdě
vědomím středu
pokud i průměrná závist bývá ochotná
uštknout tygra bičem pohrdání
Jistěže plivu na hrb každému principálovi
Jistěže blouzním v horečkách
když tvrdím
že všechny obrazy by měly být vysazeny z rámů
Ach, sebejistá epocho
Uchcat si tu a tam do kalhot
a chvíli si v tom posedět
To bych ti ze srdce přála
Přesýpací žena
Vyhledej cizí ženu
nekonfliktní do té míry
aby ses ji naučil mít rád
Naklaď vejce své nesnesitelnosti
a přinuť ji po nich kráčet
Něžně ji krm
kvalitní slámou
šiškami a měkkým tvarohem
Protože taková žena
se ti vyplatí
Ani si nemusíš
v hlavě otevřít hračkářství
Železná košile
Copak to trčí ve tmě
Odfukující černá plíce
Scvrklá ruka Adamova
loučící se s Bohem
Kozí dech starce všech dní
Vlastním dvě ruce
ale jen jedna
se dokáže podepsat
A prostořeké ryby po kapsách
Vařím pro oba
a pak to vyhazuju
Vrážíme do sebe jako trojští koně
s břichy plnými divočiny
V tvé hlavě zacyklený lapsus
V mé odpovídající řeznictví
Milovala jsem se jen s dalším avatarem
Chybí mi ztracené kopyto do páru
Kolikrát ještě budu přinucena
učit se cizím modlitbám
Kolikrát ještě
budu roztrhána a slepena
Než bude zváženo
tajemství pyramidy mého srdce
