Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Egon Bondy vánoční: V okně svíčky hoří, na půdě jsou tchoři

neděle 20. prosince 2015

Sebrané spisy Egona Bondyho (1930 - 2007) od editora Martina Machovce, Básnické spisy I. a II. vydané nakladatelstvím Argo, jsou - alespoň podle Nedělní chvilky poezie.CZ - vydavatelským počinem roku 2015 v kategorii poezie. Spisy s číslem I., obsahující Bondyho tvorbu z let 1947 až 1963, mají sice uvedený rok vydání 2014, ale de-facto se na pultech knihkupectví i v různých internetových i tiskových ohlasech staly součastí až "poetického provozu" začátku letošního roku. Spisy č. II. s tvorbou z let 1962 až 1975 vyšly zhruba po prázdninách. Martin Machovec a Argo (http://www.argo.cz/autori/993/bondy-egon/) ještě chystají třetí část Bondyho Básnických spisů. Kdy by měl svazek vyjít, ale nakladatelství zatím na svém webu neuvádí.


Básnické spisy Egona Bondyho od Arga jsou nejenom nakladatelským počinem roku, ale i výborným tipem na vánoční dárek. I proto jsme je zařadili do Nedělní chvilky poezie.CZ pro adventní Zlatou neděli. A dovolili jsme si vybrat z obou objemných knih Bondyho básně, které nějak - i když samozřejmě specifickým stylem jedinečného autora - odrážejí vánoční atmosféru, vznikly o Vánocích či Vánoce zmiňují.


Tento příspěvek je také jubilejním stým v ani ne dvouleté historii Nedělní chvilky poezie.CZ. Proto při této příležitosti děkujeme všem čtenářům, jejichž počet se postupně rozšiřuje, za přízeň.


(První tři básně jsou z Egon Bondy: Básnické spisy I., Argo, 2014. Další z Egon Bondy: Básnické spisy II., Argo, 2015) 










Zlatá neděle


Včera byla Zlatá neděle
a za týden budou Vánoce
Lidé nakupovali mnoho dárků
Já jsem si koupil knihu
Deník komsomolky
Vzpomínky matky Olega Koševého
a z poesie
sborník ke Stalinovým narozeninám

(18. XII. 1950)





Vánoce


Za tejden budou Vánoce
zase po roce

Příděl stromečků je zajištěn
mají přijít každý týden

Na ulici člověk vidí
plno lidí

Neboť je víc práce
proto je ta láce

Esenbák i jeho rodina
se modlej za Stalina

Ale jestli přijdou mrazy
všecko se zkazí!





---


TAK JSME ŠLI SPOLU DÁL
po krajích strmých cest
a měsíc s rudou pochodní
tě chtěl mi svést

Ve vesnicích
v nichž z rána roztál první sníh
jsme kradli spolu slepice
a u kamen pak v putyce
jsme pili líh

Tma všude - tma a bezvětří
kam dojdem takhle zítra
a kam pozítří -

Mrtvé je slunce kdysi zářící
vrány jdou na pole
pod námi někdo prázdnou silnicí
sám jede na kole

Po cestách rozježděný hnůj
utvrdl na mrazu
a nad ním bílý profil tvůj
z renesančního obrazu

Svůj smutný klín
na krajích cest a rozvalin
nám nastavoval blín

A v oblacích
- kde zůstal jejich bílý smích -
je plno Valkýr na koních
a mokrý sníh

Z vesnic stoupá teplý kouř
stále tak a ještě houšť
a nad nimi po stráních
mlha se nám uklání
měsíc tančil po horách
a Popelka přebírá hrách
medvědi a lišky
chodí humny tišky
po hřebenech jde vlkodlak
Paní Meluzína
v podkolení klímá
v okně svíčky hoří
na půdě jsou tchoři
přes cestu přechází mrak -
chlad jde s hor a plouží
obě nohy louží
obloha už leží
na kostelní věži
v kurníku sedí cizí pták

V tenoučkém hubertuse
třeseš se v jednom kuse
se svýma očima uhlovýma

Takové ticho jsem nikdy neslyšel:
pomalu přichází zima





---


Kam se jen vrátím
po běhu let -
Kam se jen vrátím
když není žádné zpět

Tiše sněží a závěj přikrývá
všechny cesty
i tu od piva -

(prosinec 72)





24. XII. 1974


(...)

[Na Petříně štěká pes
Drvota k nám přišel dnes
Přišel se k nám uklidnit
že mu lidi nedaj žít
Přišel si k nám stěžovat
že má práci jako kat
Bylo po půlnoci
když šel s boží pomocí]

(...)





25. XII. 1974


[Pozdě jsem usnul a pozdě se probudil
- o půl třetí -
a tak jsem zůstal ležet byť byl krásný den
Přitom jsem v jednom kuse žral
a vyprázdnil jsem se za den několikrát

Naprosto neschopen prorazit tupou leností svého těla i mozku
nebyl jsem sto si rozebrat řadu filosofických otázek jež mne v noci napadly
které jsem si tu vypsal
ale při oklepávání je vynechal]

(...)






26. XII. 1974


(...)

Když jsem vyšel z katedrály
ovanul mne vlahý předjarní vzduch
a cítil jsem atmosféru úzkých gotických uliček
jimiž přebíhají doroty
rychle aby nezmokly
a přeskakujíce kaluže
přes hlavu přidržovanou zástěru
zapadnou rychle do otevřených dveří
pod věchtem slámy nebo pod vývěsním štítem se džbánkem
zatímco kolem mne
se valí bezduché zástupy lidí
a dokonce exkurze sovětských občanů
z lesa u Mladé Boleslavy
Pršelo

(...)





[Vánoce


Čtrnáct dní jsem abstinoval
Mnoho práce nesvojí
jsem udělal za tu dobu
Dnes jsem lehl zřekl se oběda
výborného u doktorky
poslal jsem tam Julii
A celý den chodily mně
jedna návštěva za druhou
jedna návštěva za druhou
poslední až o půlnoci

Vstal jsem vzal jsem vína litr
- všechny prášky dávno sežral -
usedl a tvrdím basu
Nekoukám už horem dolem
že mám zítra pracovati
piju bez chuti leč věcně
programově rybíz piji
Ať jsem zítra utřískaný
dnes už život nesnesl jsem]





Štědrý den


Mirka naše dítě
nám umřela je to už půl roku
Jak oslavíme dnes vánoce?
Její byt je prázdný zapečetěný
pod oknem začaly najednou vypadávat cihly
táhne se to dolů jako pramen
Za oknem jen stínítko lampy kouká
už ji nerozžehneme
jen před domem stojím
na ledové dlažbě
mám promrzlé boty
cvakám v nich palcema