Libor Poznámka Pospíšil: Brko vyndal krabičku s nápisem Souprava na opravu duší

neděle 8. listopadu 2015

Přinášíme několik nových básní Libora Poznámky Pospíšila (* 1964).

"Jestli mi něco nebo někdo z Brna pravidelně v Praze chybí, tak je to Poznámka a atmosféra, kterou kolem sebe dokáže vytvořit, třeba ve své oblíbené hospodě Hluchá Zmije na Veveří. Ten luxus, že si tam můžete kdykoli zajít a vtáhne vás to ihned do sebe, ten jsem nikde jinde nenašel" říká tvůrce této webové stránky. Něco z této atmosféry je i v Poznámkových básních. 


Blok začíná cyklem Až umřu od čísla deset, prvních devět vyšlo na Nedělní chvilce poezie v předchozím Poznámkově profilu 8. června 2014. Poznámka od té doby ukončil činnost své kapely Já jsem poznal.. a sestavil nový band jménem Putrescin. Zpívat budou texty Milana Ohniska, Ondřeje Hanuse, Michala Maršálka a samozřejmě Pavla Ambrože - Homéra. První vystoupení se chystá na 8. prosince na brněnskou Skleněnou louku.


(Foto: Zdeněk Vykydal)

















Bůh ví

Je-li





Až umřu X


Až umřu,
neřeknu proti tomu ani popel.





Až umřu XI


Až umřu,
nechte mně řádně si vydechnout.





Až umřu XII


Až umřu,
na chvilku se natáhnu.





Až umřu XIII


Hned jak umřu,
všechno ze mě spadne.





Až umřu XIV


Až umřu,
hlavně abych se z toho neposral.





Až umřu XV.


Já si počkám až umřu…
Však on mě ten smích přejde!





Není mně


Ani do zpěvu ani do tance.
Mezi hovna a srance
vloudila se diskrepance.
Pokračování na další stránce.





Úterý a jiné dny


V ulicích vítr prohání prach.
Já schovávám se v hospodách.
A vidím jak rve listí stromům.
Chci ti to říct. Nemám komu.
Jo..Vím že jako vždy jen tak melu.
Ale stejně ten život je jenom přelud.




Pro ně


Přemýšlím nad tím vším.
A nic mě nenapadá.
Že by to nakonec byla
jenom taková eskapáda?
Nerozvážný čin?
Špatný skok jezdeckého koně?
Ústa mám plná
jedovatých slin.
Pro ně.

Přemýšlím nad tím vším.
A nic mě nenapadá.
Z čeho se vlastně skládá
taková eskapáda?
Nerozvážný čin.
Špatný skok jezdeckého koně.
Čím dál větší hovno vím.
Tím hůř pro ně.

Přemýšlím nad tím vším.
A nic mě nenapadá.
Je láska pouhá
permanentní zrada?
Nerozvážný čin?
Špatný skok jezdeckého koně?
V bahně válím se jak lín.
Divadlo pro ně.





Znojmo


Všude je chleba vo dvou kůrkách.
Jenom ve  Znojmě je vo vokurkách





Brko


V hospodě Hluchá zmije
seděl Brko z Tábora.
Brko má obrovský dred.
Brko má jeden obrovský dred
ze všech svých  hustých vlasů,
má dred, jaký nemá nikdo
a nebo málokdo.
Brko má vousy a z vousů dredy.
Dva dredy.
A jeden dred mu ještě ukousl pes.
Brko seděl a pil pivo.
Brko seděl a pil již 9. pivo.
Předtím seděl Brko U vidličky
a tam vypil  4 piva.
Brko zalovil rukou
v obrovské ušmudlané,
žluté a děravé
nákupní tašce s nápisem BILLA.
Brko položil na stůl krabičku.
Brko položil na stůl krásnou,
starou, malou,plechovou
a barevnou retro krabičku.
Bylo na ní napsáno:
Souprava na opravu duší.
Brko otevřel Soupravu na opravu duší
Souprava obsahovala:
2 gramy sušemé marihuany
5 gramů sušených lysohlávek
3 plata s pilulkami Kodeinu (methylmorfin).





One Way Ticket

(věnováno sobě k padesátinám)

už je to dávno
padesát let
nafasoval jsem
doživotní permicu na život
a taky
jednosměrnou jízdenku
nevím kam
nevím od koho
nevím do kdy platí
ani kdo ji platí
nevím nic o trase
o jejím pokračování
ale dík Bohu, pořád jedu
jedu co nejdál
revizor nedošel
pojedu asi až na konečnou
ale hlavu si lámu
je na konečné v nekonečnu točna?
Na káždý pád velmi dobrý trip!
Zpívám si:
One Way Ticket!
One way Ticket!
One Way Ticket!
One Way Ticket!
Ooh!!
Ooh!!
Got a one way ticket to the blues!





Brněnská sedmikráska


Hospoda praská ve švech.
Ve švech svých všech.
Hospoda ve švech praská.
Brněnská sedmikráska…





Chtěl jsem


Chtěl jsem ti napsat aspoň veršík.
Tak abych ale nebyl předvčerejší.
Úderný veršík jak střela Pershing
Lahodný jako chléb náš vezdejší.

Chtěl jsem jen vypsat se ze svých splínů.
Tak abych s tebou zase splynul.
Tak abys polkla hořkou slinu.
Chtěl jsem verš o piči, či o tvém klínu.

Verš o tom co už nejde vrátit.
Chtěl jsem ti dávat a ne jen brát ti.
O tom že dělením se jen krátí.
O tom jak moc miluji svou máti

Napsat verš o lásce, co už není.
O její vraždě a vyplenění.
O tom kdy začíná člověčí tlení.
O lásce silnější, než ke straně měl Lenin.

O tom že můžeš se mně smáti.
Že ty i já jsme naší lásky kati.
Při mně však zatím stojí všichni svatí.
Hej, pane vrchní! Chci už platit….