Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Kateřina Bolechová: Vykradená galerie

neděle 23. srpna 2015

Kateřina Bolechová (* 1966) je básnířka a výtvarnice, se kterou jste se již mohli na stránce Nedělní chvilky poezie setkat. Nyní přinášíme blok jejich aktuálních textů: "Nepocházejí z jednotného cyklu, jsou to jen jakési zápisky obyčejných věcí, situací, jak je vnímám v danou chvíli. Ve zdánlivě „nezajímavém  koloběhu" je spousta zajímavého. I když možná, jak pro koho… Nejstarší text je z března 2015.


Více o Kateřině Bolechové najdete na její webové stránce: http://katerinabolechova.webgarden.cz/















10. března 2015 - 750 let


Přemysle Otakare
kdybychom se dnes potkali
Ty Král železný a zlatý
Já v dámských boxerkách
ze slevy
v látkové tašce DEDRA
kuličky do záchodu
za příznivou cenu
překročili bychom
lásky i hněv
na hnoji staletí
a vzájemně srdce
si vykouřili





Růžovej Bronx


Sedím na klandru
s něčí čivavou
vlastně ona sedí
pod klandrem
je ostříhaná já ne
ale nechám se ostříhat
vyplazuje jazyk
nádherně růžovej
naproti bivakuje jakýsi pár
na kočičích hlavách housky
v rodidlech
supermarketovýho mikrotenu
z rozbalenýho papíru
plátky šunky házejí prasátka





A noci jsou zas horké


Potkala jsem předsedu samosprávy
na vodítku vypulírovanýho psa
já na sobě letitý plavky
plus triko "Ukradená galerie"
v sobě asi tři jedenáctky
pozdravili jsme se
vybělenej pes se otřásl
za vestibulem jsem se opřela
do stařičkýho výtahu
oba jak vykradená galerie





Dopis před úplňkem


Jsem cítit po psích granulích
za prolamovanou sukní lustru
v provinčních zahradách muškátů
rozpínáš se mi v hlavě
jak kouř vyfouknutý do lahve
"I like it I´m not gonna crack
I miss you...
I love you...
I kill you... "
Jak bys dneska vypadal ?
plešatej s pupkem ?
nebo
vysmahlý žebra
na ceduli "Likvidace autovraků"
Kurte !





Dada matematika


Nicota = ležatá osmička
--------------------------------
Vstane-li ležatá osmička
vznikne základ sněhuláka
--------------------------------
Číslo 3 v jisté poloze
rovná se téměř tvaru prdele
--------------------------------





*** 


V ranním autobuse to bylo cítit... cítit jako ve školních šatnách tělocvičny. První menstruace, akné, první poluce, ... Rozžhavené hormony v baňkách na kahanech dospívání...





Měsíc na modro


O modrém úplňku se prý dějí věci. Krátce poté, co jsem ulehla do postele, uslyšela jsem zvenku podivné zvuky, jakési chrochtání a pak ženský jekot, zprvu jsem si myslela, že se jedná o jakousi domácí výměnu názorů, ale opak byl pravdou. O výměnu se sice jednalo, jenže tu chemickou. Blue moon sex. Žena statečně vyla do modrého sídlištního úplňku, volume na maximum. Otočila jsem se na bok, u mne bylo všechno, jak má být, hnáty namazané vazelínou z lékárny, a kdyby bylo ještě o pár stupňů míň, vlítla bych do vlněných fuseklí...





Restart po modrém úpňku


Někde psali, že modrý měsíc je ideální pro restart...
Stála jsem na sobotně ranní zastávce, náhle mne oslovil muž: "Mohu vás někam pozvat." Odvětila jsem mu něco v tom smyslu, že jsem již "pozvaná" do práce. Podíval se na mě a řekl: "Koukám, že už vám taky není sedmnáct, ale mně taky ne, jako v tý písničce, už mi lásko není třicet pět. Je mi třicet šest." Hlavou se mi prohnalo, že už mi za pár let bude třikrát sedmnáct. Nastoupila jsem do trolejbusu, když jsme vjížděli do sídliště, zahlédla jsem na chodníku ležící ženu, nad kterou se skláněli strážníci Městské policie. Nevím, možná si ustlala na zemi po propařeném modrém úplňku, možná nevolnost, drogy, co já vím... jen doufám, že se ji podařilo restartovat.... a do toho hlas ženy v trolejbuse: "Jo na trhu měli nádhernej kopr.. a ty lidi jenom žerou, v marketech tlačí čím dál víc narvaný koše..." Vystoupila jsem, lidé se pomalu kouleli sobotním chodníkem, zvedla jsem oči nahoru, chladný vítr drze strkal do větví stromů. Kalendář dojel do zastávky 1. srpna... vzpomněla jsem si na své staré rčení: "SRPEN JE PODZIM"…