Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Šestkrát o fotbale

neděle 15. června 2014

Začalo mistrovství světa ve fotbale. Básníci odhazují klávesnice a usedají před televizní
obrazovaky. Možná. Ale fotbal je velká inspirace. Fotbalu v české poezii se například pěkně věnovala antalogie nazvaná Tak dobrá je to hra, kterou vydalo před deseti lety nakladatelství Větrné mlýny. Básně tehdy vybíral Pavel Hruška.

Je zajímavé, že mnohem větší inspirací pro básníky je klubový fotbal a ten vůbec regionálně či bytostně bližší, i když mnohdy i ubožejší. Opěvování dovednosti hráčů na světové úrovni, na světovém či jiném šampionátu, se básníci mnoho nevěnují. Fotbal a jeho terminologie totiž často slouží k popisování dalších jevů a pocitů. Málokdy jde jenom o samotnou kopanou.

První tři básně tohoto výběru jsou z již zmíněné antologie. To je první poločas. Pro druhý poločas jsou použity zdroje Vítrholce: "Založit akci, dobře přihrát a rychle skórovat!" Ať se vám to daří nejenom na zeleném pažitu ;-)






Jiří Kolář

Již dvakrát křičeli

Kde je, co kde dělá? Proboha,
křičí potřetí, snad neprohráváme?
Ulice vymetená
jako kastrol pominutého psa,
kdyby měl koho se zeptat,
vymřeli snad lidé?
A ona nejde. Včera jí vyznal lásku.
Jestli nepřijde; kdyby věděl, kde bydlí,
- všude je bolest,
všechno je předmětem zoufalství,
přijde o celý zápas,
nepřátelský život
a země nese lidskou strusku dál -
a on musí být zde, na řetězu
jako zlé hovado.
Pozor, zlý - řetězy drží,
zuby klouzají po článcích,
až praská ve spáncích
a ona nejde. Jen muži v dresech
zběsile pronásledují svůj kulatý sen.





Ivan Blatný

Letná

Matka Letná se usmívá na své syny
honící se u vodárny za kopacím míčem
Slavie stále vede první ligu
ačkoli její hřiště je poněkud zanedbané dřevo staré
Sparta přepychová a nová ji sleduje

Míče padají až k ministerstvu vnitra.





Ivan Diviš

Sparta - Slávia

Strýc Vašek mne upozorňoval zejména: Kamaráde -
Pučův gól je Pučův gól. Ale co já -
jiné děti chodily mezi obecenstvem s obodcovanou holí
a střídmo napichovali kelímky od piva
a vajgly.
S tamtoho soudku jsem viděl dost,
na celý život... Vodičku,
Pláničkovy róby, rukáv odšpendlený od pahýlu Ulanovova,
Čambala, fráju Bréna.
Nad hřištěm stoupal dým a mydlinkové zlato,
dav se rozcházel, cirkově mručel -
a pak už přišel Mnichov.
Hráči vystupovali z vlaků, zbyl jen heřmánek a hnus,
dresy v šatnách byly absolutně mrtvé.





Libor Pounámka Pospíšil

Rapid Vídeň - Boby Brno 6:1

Po takovém utkání
věřit se mi nechce
že vytrvale straním
brněnskému FC

Manželka doma
nadává mi blbů
já ale zůstanu
věrný svému klubu

Odmítám číst potupné
novinové články
v neděli zas zamířím
s Karlem za Lužánky





1905

Pro všechny burany ze Starýho Města

Když jsme chodili ve dvaceti po Uherským Hradišti
den před zápasem
tak jste na nás volali policii
Když jsme obsadili hospodu a vyházeli sedláky
tak jste na nás volali policii
Když lehla popelem vaše slavná diskotéka
a vyhazovači brečeli
tak jste volali policii
Když nás policie bila
tak jste jim tleskali
a teď, když je po všem
tak děláte ramena a chválíte policii

Jste ty největší nuly
který jsme kdy potkali

Ani ty posraný Drnovice s policií nesympatizují
i oni ví
že věčně nerovný boj nemůžeme nikdy vyhrát
a přikloní se k nám

Příště žádný slitování
Žádný nevšímání si místních buranů
žádný ignorování vašich dementních slavností v kroji
Příště budete první na řadě vy
ne policie




Karel Škrabal

Bezemoční rowdie

Majitel mého klubu
je zloděj a mafián
Útočníci mého klubu
jsou líný nemehla
a obránci pomalý lemry
Mluvčí mého klubu
je vlezdoprdelka a vůl
Sekretář zase úlisný
prolhaný prase
Trenér je nabubřelej šulin
kterýho už odevšad vyhodili
Pořadatelé na našem stadionu
jsou agresivní tupci
a pivo co se tady točí
největší sračka na světě
Minule jsme prohráli
a příště prohrajeme zase
Nakonec buď spadneme
nebo jen těsně nespadneme
Mě to nesere
já jsem bezemoční rowdie