Do antologie ostravské poezie s názvem Briketa, kterou slisovalo a před nedávnem vydalo nakladatelství Větrné mlýny, se rozhodně nepodařilo napresovati všechen uhelný prach, který víří nad Ostravou. Tak objemný kus paliva by totiž špatně hořel. Zřejmě by to byla kniha k neučtení, navíc by po jejím spálení zůstávalo příliš popela.
Mnoho desítek básníků proto editor Ivan Motýl z připravované Brikety vyřadil, byť s tajným přáním, že snad někdy dojde na druhý díl výboru. Nedělní chvilka poezie přináší profily a ukázky z tvorby pěti z nich ve stejné formě, jak je sestavena Briketa.
Bořivoj Čurda - Lipovský
Novinář, spisovatel, divadelní ochotník a astronom Bořivoj Čurda – Lipovský (1893 – 1962) založil v roce 1992 Sdružení sociálně demokratických bezvěrců s ústředím v Moravské Ostravě, pro něž začal vydávat a redigovat čtrnáctideník Volné slovo. V letech 1935-1939 člen městské rady Moravské Ostravy, v době gottwaldovsko-stalinského teroru navíc pevně přikloněn k víře v neomylné kroky KSČ, za což v roce 1949 získal post krajského tajemníka pro záležitosti občanů bez vyznání.
Z básnického díla: Večer nad Ostravou (1922).
VEČER NAD OSTRAVOU
(DUMKA)
Tak sedím zadumán....
u nohou ztemnělé, zarudlé město,
v ulice jehož stín černý pad,
údolím vine se jak kluzký had
v průchody vpadaje, jak smečka by chrtí...
Na město tichounce jak rubáš smrti
večer se stmělý snes. Kontury domů
v rámec mlh zakreslil, komíny, věže –
ponuré haldy a vysoké pece,
ze šachet vížky, kde železné klece
s úmornou pílí se vrhají v zem,
by černý démant byl utržen
podzemním mocnostem z říše jich temné,
věky kde lidské nedotčen spal,
by k životu plodnému sílu svou dal...
(1922, ukázka)
Miroslav Stoniš
Ve druhé půli šedesátých let býval Miroslav Stoniš (1938) považován za předního ostravského literáta, především prozaika. V knize Píseň o tobě (1966), z níž vybíráme ukázku, se lyrizovaná próza střídá s poezií a čtenář záhy pozná, že se potkal se skutečným básníkem. Poslední Stonišova próza Rothschildovo šampaňské (2014) je však z úplně jiného soudku a v tomto erotickém románku dojde například i na větu: „Pan Gutmann, překypující dobrou náladou, si upravil kolem boků věnec, aby jeho cimprlík nebyl všem tak na očích.“
Z básnického díla: Píseň o tobě (1966)
* * *
Mlékař udeřil
Konví
Mlha
Ospalý číšník
v první tramvaji
Vůně čerstvých novin
Je ráno
Češeš se bílým hřebenem
(1966)
Mečislav Borák
Historik Mečislav Borák (1945) připomenul po roce 1989 obyvatelům Ostravy mnohé z dlouho tabuizovaných témat: Vraždění německých civilistů v ostravských lágrech na jaře a v létě roku 1945, polský zábor části Ostravy v říjnu 1938 nebo třeba první židovské transporty, které Ostrava zažila už na podzim roku 1939. Před rokem 1989 pracoval v Muzeu revolučního hnutí v Ostravě, pro které sepsal obsáhlý svazek Přehled dějin KSČ v Severomoravském kraji v datech (1983).
Z básnického díla: Účast ve sborníku Oheň (70. léta).
PÁD MONARCHIE
Jako oktrojírka
jsou tvé chladné sliby.
Aspoň škvírka,
aspoň malá škvírka kdyby
byla v téhle ústavě,
ve tvé postavě,
v ústech ústavou otkrojených
odkrojených.
Už se mi třesou
odstrčené ruce
bude revoluce.
Martin Šenkypl
Básník Martin Šenkypl (1984) se ostravským milovníkům poezie často představuje například v přívozské Tajné krčmě. Pracuje ve Vítkovických železárnách a toto je ukázka z cyklu črt Neděle. „Pojednává o bezútěšném stavu mysli a jiných věcech, které je třeba zvážit, nežli týden pojde ve své krátkodechosti,“ říká autor na téma zoufalých nedělí. Z básnického díla: Básně v časopisech Protimluv či Čmelák a svět.
NEDĚLE
Neděle je přístav
ve kterém hoří kotvy
a kácejí se kříže.
Neděle je jako kluzká paluba.
Neděle je záhuba.
Jiří Havel
Básník Jiří Havel (1924) byl Ostravou uhranut v prvé půli padesátých let, kdy vznikla jeho sbírka Město velké slávy, v níž líčí „ruch činorodé práce v největším našem středisku těžkého průmyslu“. Od božího rána, do božího večera, jak uvádí dobové anotace sbírky: „Od ranního rozbřesku do příštího setmění sleduje slunce na obloze práci v hutích, koksovnách, na výstavbě nových závodů a sídlišť, ve válcovnách i v šachtách. Večer se rozsvěcují hvězdy na těžních věžích oznamujíce, že dělník se svým spojencem-strojem dobře pracoval a splnil svůj plán.“ Šéfredaktor časopisu Pionýr vyloučený za normalizace z redakce i spisovatelského svazu.
Z básnického díla: Město velké slávy (1955).
ZPĚV NOVÉ OSTRAVY
Kraj v šedé dýmy zahalen
nad Ostravicí neusíná.
Do rudých září vstává den,
jenž kylofem se v zítřek vtíná.
Hluboko v hrudi země černé
sbíječka pod rukama zpívá,
a čas, jenž volá všechny věrné,
hrdinství ve tvář mužů vrývá.
Z podzemí tlukot srdce zní,
k útoku volá chrabré syny.
Na velkém poli bitevním
se bojuje už o vteřiny.
Plameny jako pochodně
z vysokých pecí planou.
Tento boj dělník rozhodne
tvrdou a zdrcující ranou!